EN 1997-2

EN 1997-2 stanovuje největší napětí v patě piloty (maximální odpor) p_{max, base} z příslušné i-té penetrační zloušky následujícím vztahem:

kde:	q_{c ,I, mean}	-	průměr z hodnot q_{c, I}(viz příloha D.7 v EN 1997-2)
	q_{c, II, mean}	-	střední hodnota nejnižších hodnot penetračního odporu q_{c, II}(viz příloha D.7 v EN 1997-2)
	q_{c, III, mean}	-	střední hodnota penetračního odporu q_{c, III}(viz příloha D.7 v EN 1997-2)
	α_p	-	součinitel redukce únosnosti piloty v patě (faktor třídy piloty)
	s	-	součinitel tvaru piloty
	β	-	součinitel vlivu rozšířené paty

Maximální hodnota penetračního odporu q_c je omezena hodnotou 15 MPa. V nesoudržných zeminách je uvažován vliv rekonsolidace (OCR).

Maximální tření na plášti piloty (odpor pláště) p_{max, shaft} je stanoveno podle vztahu:

kde:	α_s	-	součinitel redukující plášťové tření
	q_{c, z, a}	-	penetrační odpor v hloubce h

Literatura:

ČSN EN 1997-2 Eurokód : Navrhování geotechnických konstrukcí - Část 2: Průzkum a zkoušení základové půdy, Český normalizační institut, Praha 2008.

GEO5